čtvrtek 27. prosince 2018

Poetický slovní průjem: Stín člověka

Stín člověka

Na ulici leží člověk,
leží tiše ve sněhu.
Již dávno minul jeho věk,
tomu dávno, co poznal něhu.
Leží tiše, leží naznak,
společnost zlomila nad ním hůl,
života nejeví náznak.
Byl to přeci starej vůl!
Alkoholu holdoval, drogy nebyly mu cizí,
radami ostatních pohrdal,
hle leží tu teď na chodníku a život pomalu z něj mizí.

Žádné komentáře:

Okomentovat