úterý 29. října 2019

Poetický slovní průjem: Milenci

Milenci

Vzpomíná, jak kráčeli po luce,
jak šťasten byl v té době.
Teď milenka hnije mu v hrobě,
už nedrží se za ruce.

Do vlasů vkládal jí květy,
teď pokládá je na žulu chladnou.
Stále miluje svou vílu ladnou,
i když rozdělily je světy.

Kdy v podzimu jas,
v jejích vlasech krásné blíny
nahradila vůně hlíny.
Nastal truchlení čas.

Milence probuzení dán byl dar,
vše žádá své oběti.
Milenka z hrobu nese si prokletí,
podivný to bude pár.

Jak je stále krásná, říká jí dokola.
Bez ní nemůže žít,
však její srdce neslyší bít
milenka kdys, teď chladná mrtvola.

Žádné komentáře:

Okomentovat