pondělí 11. března 2019

Něco

Znáte ten pocit, kdy jste uprostřed noci vytrženi z poklidného spánku nutkavou potřebou vyřídit malou neodkladnou záležitost, či se prostě jen napít? S obtížemi vstanete z postele, v polospánku se šouráte temnou chodbou, ruka se dotýká vypínače, světlo se rozsvěcuje... A najednou jako by se v koutku oka mihl stín. Prudce se otočíte, ale nikdo tam není, jen Vy. Jste úplně sami, a přesto máte pocit, že se Vám to nezdálo. Máte pocit, že Vás někdo sleduje, že je tam někdo s Vámi. Vaši mysl ovládne utkvělá paranoia. Veškeré racionální uvažování jde stranou. Rychle zhasínáte světlo a pospícháte zpátky do tepla a bezpečí své postele. Ve dveřích se zarazíte... Nechávali jste je otevřené? Než ulehnete a schováte hlavu pod peřinu, prohlédnete celou místnost. Jste sami, samozřejmě, tep se vrací do normálu, a zase máte pocit bezpečí. Ale co když Vám povím, že je to skutečné? Že tam opravdu někdo byl? Nebo spíš... Něco... Můžete mě nazvat lhářkou, v zájmu svého duševního klidu mi nemusíte věřit, ale Něco tu bude pořád, schovává se ve stínech a čeká na svou chvíli...

Žádné komentáře:

Okomentovat